Šokující, i když očekávané doporučení EFSA k bisfenolu A

Greenpeace má zásadní výhrady a stanovisko EFSA odmítá

Novinka - 1 října, 2010
1.10.2010 – Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) po několika odkladech vydal nové doporučení k používání škodlivé látky bisfenol A v materiálech přicházejících do styku s potravinami. Greenpeace má k doporučení zásadní výhrady a je přístupem EFSA šokováno, nicméně reputace tohoto úřadu, který často vychází vstříc zájmům průmyslu, i podobná rozhodnutí v minulosti dávaly tušit, že ochrana lidského zdraví bude opět obětována na oltář zájmů byznysu.

EFSA - ochrana lidského zdraví bude opět obětována na oltář zájmů byznysu.

Panel EFSA došel k závěru, že nedokázal identifikovat žádné nové důkazy, které by ho přiměly revidovat současný doporučený tolerovatelný denní přívod (tolerable daily intake, TDI), který činní 0,05 mg/kg tělesné váhy, stanovený EFSA v roce 2006. Greenpeace zásadně nesouhlasí s doporučením EFSA z následujících důvodů:

Žádné ze zjištění EFSA nerozporuje dlouho známou skutečnost, že bisfenol A je toxická látka se schopností narušovat funkci hormonů a že se jedná o velmi rozšířený kontaminant lidské populace, který lze nalézt například i v krvi pupečníkové šňůry, která vyživuje plod dítěte.

Jedinou otázkou zůstává, jaké množství BPA může být považováno za „akceptovatelnou“ dávku. Greenpeace je přesvědčeno, že u látek jako je BPA, které mohou být v aplikacích představujících největší riziko pro lidi, včetně malých dětí, snadno nahrazeny, je jediná přípustná dávka žádná dávka! Například vystavení malých dětí bisfenolu A z kojeneckých lahví, je možné bez problémů a přílišných nákladů eliminovat. „Zákaz lahví s obsahem nebezpečného  bisfenolu A by na rozdíl od jakýchkoliv výpočtů a odhadů „bezpečných“ dávek, které tvoří EFSA, znamenal okamžitý a hmatatelný přínos pro bezpečnost a zdraví.“ vysvětluje Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR.

Jak je uvedeno ve stanovisku EFSA, existuje celá řada dalších studií – než těch explicitně zmíněných v posudku, které prokazují účinky BPA i v dávkách nižších, než je předpokládaná hladina LOAEL – 5mg/kg tělesné váhy/den – tyto studie byly panelem EFSA odmítnuty. Ne proto, že by jejich výsledky byly irelevantní, ale protože podle názoru EFSA obsahovaly nejistoty a „metodologické nedostatky“, což je důvod, proč nebyly dále posuzovány a zohledněny pro konečné stanovisko.

"Opět jsme svědky toho, že absence 100% důkazů je interpretovaná v politických podmínkách jako absence jakýchkoliv důkazů. Fakt, že důkazy existují, ačkoli obsahují určitou míru nejistoty, má být důvodem pro okamžité kroky v duchu principu předběžné opatrnosti, abychom minimalizovali působení této látky do té doby, než se vyřeší nejasnosti ve výzkumech,“ říká Dr.David Santillo z vědeckého centra Greenpeace při univerzitě v britském Exeteru a dodává: “Jinak to budou naše děti, které budou i nadále nést břímě oné nejistoty. Až později další studie, které EFSA bude akceptovat, potvrdí účinky BPA v nízkých dávkách, bude obtížné našim dětem vysvětlovat, proč jsme je tak dlouho vystavovali naprosto zbytečné zátěži.“  

Důkazy  epidemiologických studií, které upozorňují na korelaci mezi expozicí BPA a výskytem různých zdravotních dopadů, jsou EFSA principiálně omítány. Hlavním důvodem je, že nezvratně neprokazují vztah příčiny a důsledků. Toto je samozřejmě problém všech epidemiologických studií, a pokud by to mělo být hlavním důvodem jejich odmítnutí pro další výzkumy a posuzování, pak bychom se po dlouhé generace z epidemiologie nic nenaučili. Naopak, tyto studie by měly být vnímány jako důležitý zdroj dalších důkazů, zvláště v případě kdy jinak existují nejasnosti ohledně vlivu nízkých dávek.

Ani my, ani naše děti nejsme nikdy vystaveni pouze jedné chemické látce, ale mixu chemických látek, jejichž škodlivé účinky se mohou vzájemně posilovat. Stanovisko EFSA k tomuto faktu nepřihlíží a posuzuje pouze izolovaný vliv bisfenolu A.
Důležitým aspektem stanoviska EFSA je skutečnost, že panel EFSA nebyl při rozhodování jednotný a jeden z vědců vyjádřil podobné obavy, které jsou popsány výše (především ty, které se týkají odmítnutí účinků nízkých dávek BPA). Zaznamenání tohoto minoritního názoru v konečném stanovisku je důležitým aspektem a mělo by být bráno v potaz autoritami, které se zabývají regulací nebezpečných látek na národní úrovni.

Ať je stanovisko EFSA jakékoliv, je pouze základním doporučením pro členské státy EU a těm nebrání nic v tom, aby přijaly potřebná opatření – například zákaz BPA v kojeneckých lahvích – která ochrání nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, jako jsou kojenci a malé děti.

Dánsko a Francie podobný zákaz již přijaly. Švédsko a Rakousko avizovalo, že budou bisfenol A regulovat bez ohledu na stanovisko EFSA. Kanada oznámila zařazení BPA na oficiální seznam toxických látek a BPA v kojeneckých lahvích zakázala jako první země letos v březnu. Zákaz prodeje lahví s BPA platí i v řadě států a měst USA (Chicago, San Francisco, Wisconsin, Connecticut, Minnesota, Maryland, Washington)
Greenpeace dlouhodobě vyzývá k regulaci BPA v předmětech pro děti i české ministerstvo zdravotnictví. „Věříme, že v tomto úřadě jsou odpovědní úředníci, kteří bez ohledu na politická rozhodnutí a tlaky průmyslu, budou hájit zájmy obyvatel a jejich zdraví a podobně jako jiné progresivní státy přijmou opatření, která omezí vliv této prokazatelně nebezpečné látky,“ uzavřela Lucie Jakešová, mluvčí Greenpeace ČR. 

Témata